Tři porody, tři různé cesty: Od císaře k přirozenému porodu

Jsem maminka tří dětí a rodila jsem celkem třikrát s tím, že jeden porod skončil císařem. Asi každá budoucí maminka se těší na svého potomka, i když tam jsou obavy z porodu, z toho neznáma. Aspoň tak jsem to měla já. Na svůj první porod jsem se těšila, těšila jsem se na to, jak asi bude syn vypadat, jestli bude mít vlásky a jaké oči atd. Největší obavy jsem měla spíše z toho, zda vše proběhne v pořádku a aby dítě bylo zdravé. Neříkám, také mi hlavou proběhla myšlenka, abych i já byla v pořádku, ale to jsem byla asi trochu zblblá televizí.

Tak tedy, když nastal ten den D, pamatuji si to jako dneska, byla sobota ráno, spala jsem se psem v posteli  a vzbudili mě bolesti v podbříšku a v bedrech. No nic, jsem si říkala, že asi mám zaražené větry. No ale když mi došlo, že větry by asi nebolely v takhle pravidelných intervalech, tak mi došlo, že to jsou kontrakce. Tak co teď, jet hned nebo ještě čekat? No zvolila jsem si čekání, až to bude trochu intenzivnější a pravidelnější. Když už jsem byla v porodnici bylo pro mě hrozné vydržet změření ozev děťátka, ale po měření a vyšetření zhodnotili, že je vše ok a že jsem už i otevřená na 7 cm. " Tak paráda to půjde asi rychle " byly moje slova. Ale to jsem se mýlila. Když jsem byla zhruba na 9 cm, praskli mi vodu, po chvilce jsem byla připravena rodit a tlačit. Když v tom paní doktorka s asistentkou mi říkají, že chlapec nesestupuje do porodních cest, že je moc vysoko. ,,No pokusíme se mu pomoci tlačením" my bylo řečeno, tak jsem tlačila. Ale po pár minutách, kdy se nic nedělo, se na mě šel podívat primář a řekl ,,Připravte sál, provedeme císař, už se kazí plodova voda". V tu ránu jsem měla strach. Teď mě uspí, co když se neproberu a když budu uspaná, tak neuvidím hned svoje dítě. Při mých obavách jsme se domluvili s manželem, že až pojedu že sálu, tak že ho chci vidět, i když nebudu moc při smyslech. Což také splnili. Syna vyndali do 5min. Zdravého a s váhou 4 kg. Chvíli mě mrzelo, že jsem jako selhala v porodu a že manžel byl ochuzen o ten zážitek. Ale důležité bylo zdraví nás obou. Císařský řez bych dobrovolně nepodstoupila, už kvůli té bolesti a té rekonvalescenci.

"..od příjmů do porodnice byla dcera do 45 min venku a nestihli mi ani vyplnit papíry."

Další dva porody už probehly přirozeně. Je to zajímavé, ale začaly mi oba úplně stejně, jako můj první. Stejné bolesti a vtipné na tom je, že všechny děti mám narozené o víkendu. Asi čekali až budou všichni doma, aby měl kdo maminku odvést do porodnice. Tyhle porody jsem měla za odměnu, i když jsem se bála, že dopadnou také jako můj první - císařem, jelikož všechny moje děti měly kolem 4 kg. No ale naštěstí se tak nestalo. Měla jsem štěstí i na úžasné porodní asistentky, které mě vším provázely, a hlavně už jsem věděla, do čeho jdu. Druhý porod se neobešel bez nástřihu hráze, ale s tím jsem počítala a oproti císaři to bylo nic. Ano, stalo se mi, že jsem si vytlačila hemoroidy při obou porodech, a nebylo to nic příjemného a za pár dní péče se stáhli. Při třetím porodu jsem měla obavy, že to nestihneme do porodnice. Ten byl velice rychlý, od příjmů do porodnice byla dcera do 45 min venku a nestihli mi ani vyplnit papíry. Tenhle porod se obešel bez nástřihu hráze a i bez jakéhokoliv zranění. Ten si manžel užil nejvíce a mohl konečně přestřihnout i pupeční šňůru. To totiž už prvního porodu nemohl kvůli akutnimu císaři a u druhého kvůli covidu. Tak u třetího se mu to splnilo. Tak jsem měla radost i za něj. Všechny tři děti jsou v pořádku a dělají nám radost.

Veronika K.